Dnes nejen u nás, ale i v celosvětovém měřítku nejrozsáhlejší kolekce sýrových etiket začala vznikat před více než 40 lety, aby dnes čítala na 209 000 etiket ze všech koutů naší planety. Navíc se jejímu tvůrci podařil unikátní kousek - ještě za života ji totiž prodal společnosti LAKTOS, což je dnes zřejmé přímo z názvu sbírky.
"Když jsme se spolužáky z Průmyslové školy mlékárenské dostali za úkol uklidit půdou v tamní mlékárně, našli jsme staré školní etikety, které se nám velmi zalíbily. Ze studijních praxí jsme vozili další a navzájem si je vyměňovali," vzpomíná tvůrce sbírky Ladislav Likler. Systematicky se jí začal věnovat v roce 1969. Tehdy začal psát i do zahraničních mlékáren a sbírku obohacoval o u nás nevídané etikety. Sám pracoval v mlékárenství, a tak tímto způsobem získával i profesní informace. Sbírka rychle rostla. "Na začátku bylo velmi snadné rozšiřovat ji, protože firmy etikety velmi ochotně posílaly. Navázal jsem i přátelské vztahy s dalšími sběrateli ze zahraničí," podotýká Likler s tím, že se snažil sýry zároveň ochutnat, a tak je dnes u nás patrně jediným člověkem s tak rozsáhlou chuťovou zkušeností se sýry z celého světa, včetně velmi exotických destinací.
Sbírka LAKTOS Collection zachycuje nejen vývoj sortimentu sýrů, ale i grafiky, polygrafie či obalové techniky. "Každý sběratel považuje za největší vzácnost staré etikety, které navrhovali známí grafici a byly tištěny litograficky. Sbírka je velmi přínosná z hlediska historie, odborných historických znalostí, které jsem podle ní zpracoval do dvou publikací Historie mlékárenství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (vyšly v nákladu 5 000 výtisků a jsou rozebrány), ale slouží i jako propagace," říká Likler. Sbírka často putuje po výstavách - zavítala do Paříže, Kodaně, Budapešti, Varšavy a mnoha českých městech. Do jisté míry tedy propaguje sýrařství. Právě za to a za publikační činnost byl její tvůrce ve Francii jmenován rytířem Řádu Camembertu. "Jde o velkou čest, mimo Francii jsme pouze dva," vysvětluje Likler.
Každá země zastoupená ve sbírce má své specifikum, které vychází z místního sortimentu a zeměpisného uspořádání. Francie je tradičně nejbohatší zemí z hlediska sýrů i etiket. V 95 departmentech je totiž řada menších výrobců, kteří mají vlastní etikety a neustále je obměňují. Ve sbírce je na 60 000 francouzských etiket. Zajímavou zemí je Velká Británie, která je v sortimentu sýrů i v etiketách do jisté míry svébytná - hodně se používají historické motivy, např. hon na lišku, a v zemi existuje i mnoho selských sýráren s vlastními etiketami. Velmi atraktivními etiketami se může pochlubit Španělsko, které je opět rozděleno do provincií, z nichž má každá specifickou produkci. Švýcarsko bývalo charakteristické velmi rozsáhlou produkcí tavených sýrů. Ještě ve 40. letech minulého století v zemi působilo 40 tavíren sýrů s vlastními etiketami a motivy. V současnosti je v provozu pouze jediná tavírna - Gerber - a produkuje pouze několik druhů. Etikety z tavených sýrů bývaly základem mnoha sbírek, protože takřka nepřeberné množství etiket z trojúhelníčků vždy vypadalo atraktivně. Dnes jsou pro tuto zemi charakteristické spíše malé výrobny sýrů, takže sortiment etiket nevymizel, jen se výrazně změnil. Nizozemsko také mívalo krásné a rozličné etikety a každý exportér měl vlastní. Dnes jsou spíše unifikované, což je škoda. Etikety z mnoha zemí jsou zastoupeny výhradně ve sbírce LAKTOS Collection - např. z Angoly, Nigérie či Nové Kaledonie. "Ctižádostí sběratele je získat etikety z míst, odkud lze jen sotva sehnat poštovní známku. Pro exotické ostrovy je typické, že se na nich vesměs vyrábějí čerstvé sýry a ty jsou i ve sbírce," říká Likler. Další zajímavostí je, že se nyní rozmáhá výroba tavených sýrů v arabských zemích - v Jordánsku, Iránu a dalších. České etikety jsou se v mezinárodní konkurenci přibližně průměrné. Značky u nás totiž málo pracují s novými náměty a přicházejí pouze s variantami.
Součástí sbírky nejsou jen etikety, ale i staré lahve od mléka s litými nápisy, jich je v ní přibližně tisíc. Dalším doplňkem sbírky jsou víčka od porcované smetany, pohlednice mlékáren a dokumentace ze starých mlékáren.
Vraťme se ještě k názvu sbírky. "Je velké štěstí, že se mi sbírku podařilo prodat jako živou, protože noční můrou každého sběratele je představa, co se výsledkem jeho celoživotní práce stane, až zemře. Majitelem sbírky LAKTOS Collection je tedy dnes v názvu zmíněná společnost a já jsem její správce," podotýká Likler. "Je velký předpoklad, že sbírka bude dobře udržovaná. Dokonce se brzy přestěhuje do areálu společnosti, kde bude přístupná veřejnosti. Dále instalujeme výstavy apod. Sbírka totiž musí fungovat a ne být jen někde založená. Na druhé straně tento úspěch představuje výjimku. Nikomu jinému se něco podobného nepodařilo," uzavírá Likler.
