Laktos collection - English version

Současnost a budoucnost libanonského mlékárenství

Současnost a budoucnost libanonského mlékárenství V Potravinářské Revue č. 3/2016 jsem vás seznámil se sýry Libanonu tak, jak jsem je poznal při mé první cestě do této překrásné blízkovýchodní země. Libanon je totiž jednou ze tří cílových zemí, které si Českomoravský svaz mlékárenský zvolil pro svůj propagační program EU Milky Way. Uplynul rok a já jsem se sem opět dvakrát vrátil - jednou na potravinářský veletrh HoReCa Lebanon a podruhé k uskutečnění ochutnávek našich českých mléčných výrobků v místních supermarketech. A jakkoliv je Libanon zatím stále ještě neklidnou zemí a návštěvník si opravdu musí dávat velký pozor, kam cestuje a co navštíví, měl jsem možnost při kontrole našich ochutnávek projet velkou část metropolitní oblasti Bejrútu a zavítat až na úpatí překrásného pohoří Lebanon Mountains. Zatím jsem však neměl odvahu toto 3000metrové pohoří přejet a podívat se do úrodné oblasti "plné strdí, mléka a révy vinné", totiž do údolí Bekáa. Tam je pro "cizince" stále ještě nebezpečno. V této kapitole putování se s vámi chci podělit o informace o současném stavu zdejšího mlékárenství, které by se mohlo v příštích letech začít opět rozvíjet.

Asi bych měl ale začít tím, že jeden z nejoblíbenějších mléčných výrobků Laban, tedy bílý jogurtový sýr řídké konzistence, je vlastně také pojmenován po této zemi. Jméno Libanonu totiž daly po dlouhou část roku zasněžené, tedy "bílé", hory Lebanon. A také označení "laban", které pochází z aramejštiny, doslova znamená "bílý", tedy stejně jako hory táhnoucí se podél středomořského pobřeží od severu k jihu či bílý zakysaný mléčný nápoj, který se po celé zemi vyrábí. Libanonské mlékárenství zaznamenalo v posledních letech významný růst a diverzifi kaci, což dokazuje jeho ekonomické postavení coby klíčového hráče v zemědělsko-průmyslovém odvětví. Mnoho mléčných farem existuje v zemi již po staletí, což dokládá, jak se zdejší mlékařské řemeslo přenáší z generace na generaci.

Původní malá rodinná hospodářství se však dnes postupně přetvářejí až ve významné a dobře zavedené firmy. Samozřejmě, že do země již také vstoupil zahraniční kapitál, začala působit účinná reklama a postupně zesílilo konkurenční prostředí.

Prvovýroba mléka v Libanonu

"Zemí zaslíbenou" mléku bylo v Libanonu vždy údolí Bekáa, kterému místní někdy také přezdívají "libanonský mléčný bazén". Pro celé údolí Bekáa je příznačný chov mléčného skotu a dá se říci, že tato správní oblast představuje 44 % podílu celkové zemědělské půdy země. V Bekáa se chová 75-80 % krav, 45 % koz a 35 % ovcí, přičemž tento region vyprodukuje přibližně 188 tun mléka denně. Celkem je tu registrováno 1 500 mléčných farem chovajících asi 18 000 dojnic a v provozu je okolo 150 "mlékáren" s převažujícím tradičně manufakturním způsobem zpracování. Podle pana Roula Makhoula z Libanonské mlékařské rady (Lebanese Dairy Board) představuje v současnosti libanonský trh s mlékem hodnotu asi 200 milionů dolarů, což v množstevním vyjádření je okolo 62 000 tun mléčných výrobků. Místní zpracovatelská kapacita je však o mnoho větší a mohla by vyrobit až 160 000 tun výrobků v přibližně následujícím členění:

Libanonská mlékařská rada je neziskovou organizací, která má mimo jiné za cíl chránit místní výrobce a napomáhat jim v uvádění jejich výrobků na trh. Organizaci tvoří celkem 6 mlékáren: Taanayel Les Fermes/Bonjus, Dairy Khoury, Liban Lait, Dairy Day, Danika Dairy a Jdita Center. Tyto zpracovatelské kapacity pokrývají asi 75 % lokální poptávky.

Zpracovatelská kapacita závodů však nyní není využita. Jak uvádí pan Scandar Chedid, vlastník a generální ředitel mlékárny Jdita Center ze Zahlé (denní zpracování okolo 30 tun mléka), potřeboval by průmysl k jejímu naplnění denně asi 450 tun mléka, což se však neděje. Dodávky od místních farmářů dosahují sotva 30 % a zbývající mléko ke zpracování se do země dováží.

Nákup a svoz mléka v Libanonu

Mlékárenský průmysl v zemi netvoří pouze výše uvedení výrobci, ale skládá se ještě z vysokého počtu malých manufakturních provozoven, ve kterých kvalita mléka bohužel není příliš pod kontrolou a které mají omezené technologické podmínky výroby a nízkou inovační aktivitu. Tyto mlékárničky nemají většinou zázemí vlastní prvovýroby mléka a mléko ke zpracování nakupují od místních farmářů. Ministerstvo zemědělství se proto dnes snaží o budování mléčných sběren, kterých je například v oblasti Bekáa a Akkaru už asi čtyřicet a ve kterých se shromažďuje denně 150-200 tun mléka od přibližně 3 000 farmářů z těchto oblastí. Zmíněné mléčné sběrny, které tu nazývají "Hallab", sehrávají ve zdejším mlékárenském sektoru významnou a nezastupitelnou roli, protože zprostředkovávají potřebné propojení mezi prvovýrobou a zpracovateli. V některých případech mohou tyto organizace být i sami výrobci mléka, kteří pak ale navíc zajišťují sběr a transport mléka pro další spolupracující farmáře. Sběrny vykupují rovněž kozí a ovčí mléko, a to za ceny, které jsou odvislé od jeho kvality - tou je ve většině případů myšlen pouze obsah tuku, nikoliv mikrobiologie.

Sběrny mléka jsou poměrně výdělečné organizace, protože k ceně mléka, kterou zaplatí farmářům, připočítají asi 20 % marže, se kterou pak mléčnou surovinu dodají zpracovatelům. Ceny za kozí a ovčí mléko se obvykle při stejné tučnosti neliší, snižují se až s růstem objemu dodávek. Jakmile končí krmná sezona, ceny se opět rychle zvyšují v návaznosti na potřebu farmářů krmit doplňkovými krmivy. Za mléko se farmářům obvykle platí do dvou týdnů ihned poté, co zpracovatel zaplatil sběrnému místu. Některé hallaby si vytvořily dlouhodobé smluvní vztahy se zpracovateli, které pak mlékárnám garantují jak zaručený objem, tak kvalitu mléčné suroviny a sběrny mléka podněcují, aby podporovaly vysoce kvalitní produkci a dopravu mléka.

Zpracování mléka a výroba tradičních mléčných výrobků

Jak jsem již dříve uvedl, je zpracování mléka co do velikosti provozů velice různorodé. Některé mlékárny jsou poměrně veliké a jejich majitelé vlastní jak svoje mléčné farmy, tak přikupují další mléko ke zpracování. Často mají i své vlastní distribuční kanály nebo uzavírají výhodné smlouvy s distributory k zásobování konkrétních oblastí. Produkty větších mlékáren jsou inovativní a vyznačují se obvykle i vysokou kvalitou balení. Díky vysokým jakostním požadavkům bývají velcí zpracovatelé na trhu méně cenově citliví a jsou ochotni platit za dobrou kvalitu mléka podstatně vyšší cenu. Velké mlékárny nemívají problémy s platební bilancí, trvale udržují dobré vztahy s mléčnými sběrnami, kterým platí včas, tj. do dvou týdnů.

Naproti tomu tu je mnohem více malých zpracovatelů, kteří také nakupují mléko ze sběren, ale častěji přímo od farmářů. Tito zpracovatelé se však obvykle potýkají s provozním kapitálem a mají potíže s plněním požadavků pro získání bankovních úvěrů, což omezuje jejich schopnost investovat do modernizace svých provozů. Proti velkým mlékárnám jsou výrazně cenově citliví, což vede i k tomu, že aby dokázali obstát v soutěži s velkými fi rmami, nakupují častěji mléko nižší kvality, a tudíž za nižší cenu. Výrobky těchto malých mlékáren jsou neznačkové a bez jakékoliv marketingové podpory.

Tržní poptávka

Spotřeba mléčných výrobků je v Libanonu poměrně vysoká a ročně ji v průměru tvoří 14 litrů čerstvého, popř. sušeného mléka, 24 kg sýrů a 20 kg Labneh. V přepočtu na celkovou hodnotu mléčného ekvivalentu to představuje asi 189 litrů mléka (citace podle Liban Lait). Spotřeba má však rostoucí tendenci, za což vděčí jednak růstu domácí libanonské populace, tak přílivu syrských uprchlíků. Současná kapacita libanonského mlékárenství je dostatečně veliká, aby pokryla tuto poptávku, nicméně libanonští mlékaři čelí veliké konkurenci jak na domácím, tak na zahraničních trzích vzhledem k tomu, že libanonské mléčné výrobky jsou poměrně drahé.

Libanonský zahraniční obchod s mlékem

Libanon je poměrně velikým dovozcem, ale i vývozcem mléčných výrobků a vývoj tohoto obchodování ilustruje následující graf:

Zdroj: Celní statistika Libanonu

V roce 2015 byly nejvýznamnějšími dovozci Nizozemsko (14,5 %), Maroko (12,2 %) Dánsko (11,5 %), Francie (10,4 %) a Maďarsko (6,9 %). Česká republika rovněž vyváží své výrobky do Libanonu, především se jedná o sušené plnotučné mléko, kondenzovaná mléka a bílé a polotvrdé sýry (v r. 2014 to bylo za 25 mil. USD, v r. 2015 za 15 mil. USD a v roce 2016 za 12,2 mil. USD).

Podle tvrzení mlékáren největší problém představují nezákonné dodávky mléčných výrobků ze Sýrie, které jsou velice nekvalitní, ale prodávají se obyvatelstvu za směšně nízké ceny.

Zdroj: Celní statistika Libanonu

Jak je patrné z grafu, objem libanonského exportu se na zahraničních trzích v posledních letech také snižuje. Hlavními cílovými destinacemi jsou zejména Irák (47,2 %), Katar (8,5 %), Pobřeží slonoviny (6,3 %), Spojené arabské emiráty (6,3 %) a Kuvajt (4,1 %).

Propad dovozu i vývozu v posledních letech souvisí s poklesem poptávky v důsledku probíhající syrské války, ale také se zpřísněním předpisů místního ministerstva zdravotnictví. Libanonská mlékařská rada uvádí, že výroba mléka v zemi klesla za posledních 5 let o 20 %, na což měl vliv právě nelegální obchod s nekvalitními mléčnými výrobky ze Sýrie, protože ochrana hranic byla a stále je naprosto nedostatečná. Další vliv na omezení obchodování mělo i zdražení námořní dopravy, ale také uzavření významného hraničního přechodu Nassib mezi Sýrií a Jordánskem, kudy byly dříve přepravovány libanonské mléčné výrobky. Místnímu trhu pak velmi konkurují podstatně levnější výrobky z Íránu, Turecka a Egypta a jejich dosti agresivní obchodní politika. V neposlední řadě je nutné připomenout vysoké ceny mléčné suroviny právě v Libanonu, které se pohybují v rozmezí 0,60-0,70 USD/litr, zatímco konkurenční světové ceny jsou v cenové hladině pouhých 0,30-0,40 USD/litr.

Jaká je kultura maloobchodního prodeje v Libanonu?

Při implementaci našeho propagačního programu EU Milky Way, ve kterém nabízíme libanonským spotřebitelům čerstvé i trvanlivé mléčné výrobky z Čech, jsem měl možnost blíže poznat i samotný maloobchod. Ve spolupráci s naším obchodním partnerem, společností ETS Bilezikjian ze Zahlé v údolí Bekáa, a zejména pak s její výkonnou ředitelkou paní Marie-Jeanne Bilezikjian jsme připravili v metropolitní oblasti Bejrútu na 60 ochutnávkových akcí, které jsme uskutečnili v různých typech maloobchodních sítí, a to jak v malých, tak velkých marketech, a rovněž jak v místních řetězcích, tak v sítích zahraničních retailerů.

Osobně jsem měl možnost většinu těchto aktivit v místě prodeje navštívit a přitom jsem se mohl přesvědčit o vysoké úrovni zdejších potravinářských prodejen, které si v ničem nezadaly s nejvyšším evropským standardem. Prodejny byly velmi čisté, nabízený sortiment řádně uspořádaný a mléčné výrobky uskladněny vždy ve správných teplotních podmínkách. Kromě nepřeberného množství dovozových výrobků nejen z Evropy, ale i dalších částí světa jsem měl možnost opětovně poznávat a skutečně obdivovat tradiční libanonské mléčné produkty. Překvapila mě jejich ambaláž, marketingová podpora prodeje, způsob nabídky jak v samoobslužných regálech, tak při pultovém prodeji. Popravdě řečeno jsem takovou úroveň nečekal.

Kromě českých výrobků, které zde z Mlékárny Hlinsko, Bohušovické mlékárny a Polabských mlékáren v akcích nabízel právě náš propagační program, jsem byl doslova pyšný, když jsem téměř v každé z prodejen objevil polotvrdé sýry z Lacrumu Velké Meziříčí. Snad pouze jedno "negativum" v prodejnách byla skutečnost poměrně vysokých cen, za které se dají mléčné výrobky koupit.

Velmi spokojen jsem byl i s našimi hosteskami a promotéry, kteří s velmi dobrou znalostí komunikovali spotřebitelům charakteristiky a benefi ty našich výrobků.

I když jsou potravinářské obchody otevřeny po celý den, zpravidla od 7 hodin ráno do 22 hodin večer, odehrává se většina realizovaných nákupů nejdříve po 18. hodině, když už je venku chladněji (naše akce probíhaly v polovině dubna, kdy už v Bejrútu přes den byly teploty přes 30 °C).

Druhou naší cílovou skupinou je vedle koncových spotřebitelů gastronomie. Libanonská kuchyně je opravdu jedinečná a vyhlášená a to, co mě na ní opravdu imponuje, je právě skutečnost, že tradiční libanonské mléčné výrobky jsou vždy její nedílnou součástí. Labneh či laban servírovaný v misce s olivovým olejem a lístky máty, sýry Akkawi, Halloumi či unikátní sýrové speciality jako Shanklish a další.

Shanklish

Jakou má tedy libanonské mlékárenství budoucnost, jaké jsou jeho výzvy?

Jak bylo uvedeno výše, největším problémem libanonského mlékárenství je zejména vysoká cena mléka, ale rovněž vysoké celní sazby a také cena elektrické energie. Ve snaze regulovat trh a chránit spotřebitele zavedlo nedávno libanonské ministerstvo zdravotnictví nové přísné předpisy a regulační opatření, které vedly k uzavření nevyhovujících provozů. I přesto však zůstalo bez povšimnutí mnoho výroben, které již dříve fungovaly bez povolení, dodnes jsou v rozporu s legislativou, a které při výrobě čerstvých mléčných výrobků používají mléko obnovené ze sušeného mléka a také škrob.

I přes tyto problémy a složitosti má zdejší mlékárenský sektor slibnou perspektivu a možnosti se dále rozvíjet. Jeho konkurenční výhodou jsou zejména typické místní mléčné výrobky jako jogurt, labneh nebo i čerstvé smetanové sýry označované jako double-crème. Mlékárenství by mělo získat určitě větší podporu od státu, který by měl především nejprve uzavřít všechny nelegální producenty a zamezit nezákonný dovoz nekvalitních výrobků do země. Pomoc by měla také směřovat k registrovaným producentům při uvádění jejich mléčných výrobků na domácí, ale i zahraniční trhy. Pokud to nastane, získá libanonské mlékařské kulturní dědictví opět šanci prosperovat i na mezinárodní scéně.

Projektový tým EU Milky Way na veletrhu HoReCa Lebanon 2017 v Bejrútu. Zleva: František Duda (ACCO M), Hana Přibylová a Jiří Kopáček (ČMSM), Marie Jaenne a Krikor Bilezikjian (ets Bilezikjian, Zahlé)

Převzato z Potravinářské revue.


Ing. JIŘÍ KOPÁČEK, CSc.
20. 06. 2018, Českomoravský svaz mlékárenský
Novinky
Německo
Německo
18. 09. 2018: Celá novinka

Švýcarsko
Švýcarsko
13. 09. 2018: Celá novinka

Francie
Francie
08. 09. 2018: Celá novinka

Španělsko
Španělsko
03. 09. 2018: Celá novinka

Kypr
Kypr
29. 08. 2018: Celá novinka

Belgie
Belgie
24. 08. 2018: Celá novinka

Laktos collection - Cheese labels - All rights reservedONCZ.NET Copyright © Laktos Praha, spol. s.r.o. & Ladislav Likler. CMS phpRS. Webdesign by PENAweb. optimalizace PageRank.cz