Soutěže o nejlepší mlékárenské výrobky provázejí
průmyslové mlékárenství celá desetiletí. Utkávají se
v nich jednotliví výrobci s cílem získat nějakou prestižní
cenu a pak s ní přesvědčit zákazníka o volbě právě pro
svůj produkt, který byl oceněn a je tudíž, alespoň z tohoto
pohledu, nejlepší. Někde se soutěží ve všech produktových
kategoriích, jindy například jenom v některých, přičemž
zejména sýry jsou komoditou, pro kterou se pořádá
soutěží asi nejvíce. Někde se konají národní soutěže, jinde
jenom regionální, ale v mnoha zemích organizují také
mezinárodní soutěže, a umožňují tak, aby v nich soupeřily
výrobky "bez hranic".
V mé mlékárenské praxi jsem měl možnost poznat
více takovýchto soutěží v zahraničí, například soutěže na
Slovensku, kam jsem sám dříve jako ředitel mlékárny přihlašoval
i naše české produkty. V Austrálii jsem se účastnil
hodnocení a vyhlašování "Australian Dairy Awards",
což pro mě tehdy bylo velice poučné, právě odsud jsem si
odnesl mnoho námětů. V Rakousku jsem byl při hodnocení
mezinárodní soutěže Käsiade a stejně tak jsem byl jedním
z porotců sýrařské soutěže u příležitosti agrárního veletrhu
Salon International de l'Agriculture.
Soutěže mlékařů mají samozřejmě svoji tradici i u nás.
Již v prvopočátcích českého mlékárenství, v období mezi světovými
válkami, byly prémiovány nejlepší produkty roku -
sýry, máslo, jogurty. Nakonec i u nás jsme se však uchýlili
pouze k soutěžím sýrařů. Tuto zaběhnutou praxi ale právě
před patnácti lety změnil zakladatel novodobé české soutěže
o "Mlékárenský výrobek roku" pan Ladislav Likler, který jí
obohatil program každoročních květnových oslav Světového
dne mléka. Nová soutěžní pravidla byla jasná: přihlásit bylo
možné pouze zcela nové výrobky uvedené na trh od předchozího
roku, a samozřejmě to musely být výrobky výlučně z české provenience. Soutěž výrobce zaujala a hned v prvním
roce 2003 se o ceny utkalo 39 mlékárenských novinek.
V následujícím roce stoupl počet již na 52 a v desátém,
jubilejním roce dosáhl počet přihlášek zatím rekordních
70 výrobků. Pan Likler organizoval tuto soutěž do roku 2008,
kdy mi předal pomyslnou organizátorskou "štafetu", a já
jsem se začal z pověření představenstva mlékárenského svazu
zamýšlet nad tím, jak bych soutěž inovoval a jak bych do ní
vnesl některé nové prvky, které se mi líbily zejména v zahraničních
soutěžích. Má první myšlenka spočívala v tom, udělat
ze soutěže a celé oslavy Dne mléka skutečný svátek mlékařů.
Proto jsem "svůj" první ročník přenesl do skutečně "svátečního"
prostředí, a sice do Tereziánského sálu Břevnovského
kláštera v Praze, které umocňovalo slavnostní okamžik pro
vyhlašování vítězů. A hned napoprvé se tato změna zalíbila
natolik, že jsme se na Břevnov vrátili již několikrát, naposledy
letos.
S dalšími roky soutěže jsem zaznamenával, že rekordní
počty přihlášených produktů se spíše snižují, což souviselo
zejména se skutečností, že v naší malé zemi s postupně menším
počtem mlékáren nevzniká ročně až tolik novinek, které by
mohly vytvořit soutěžní kategorie. Proto jsme od roku 2012
začali hodnotit výrobkové kategorie s možnou účastí všech
výrobků, aniž by se muselo jednat o novinky. Pro novinky jsme
však vytvořili po vzoru Německa dvě další prémiové kategorie,
a to "Novinka roku v mléčné řadě" (konzumní mléka,
másla, jogurty, dezerty) a "Novinka roku v sýrové řadě" (sýry
a tvarohy). Takto získaly některé výrobky možnost "bodovat"
současně i ve více kategoriích, a to jak ve vlastní výrobkové
skupině, tak v novinkách a do třetice ještě v soutěži hodnocené
novináři a distributory. Toto pravidlo platí doposud a je hojně
výrobci využíváno, i když je potřeba poznamenat, že většina
výrobců přichází i nadále do soutěže zejména s novinkami,
které v průměru tvoří asi dvě třetiny přihlášených výrobků.
A jak soutěž po dobu patnácti let probíhala?
Za hodnocených 15 let soutěží prošlo 765 výrobků a nejvíce
zúčastněných mlékáren bylo v roce 2010 - celkem 24,
což bylo z celkového počtu 35 mlékáren v republice poměrně
slušné číslo. Mezi přihlašovateli jsou tací, kteří účast nevynechávají
od prvopočátku, ale jsou zde mlékárny, které přijdou
"zazářit" a pak si dají rok či více zase pauzu. Každý rok
však soutěž potvrzuje, že se české mlékárenství nemusí vůbec
za nic stydět a že u nás představuje moderní, konkurenceschopný
a hlavně stále se rozvíjející a perspektivní potravinářský
obor.
Co říkají o soutěži někteří její aktéři
Ladislav Likler
- zakladatel novodobé soutěže
o "Mlékárenský výrobek roku"
"Přátelské setkávání mlékárenských
odborníků a zemědělců
v rámci Dne mléka proběhlo
poprvé v roce 1993. Postupem
času se zájem o účast na akci zvyšoval
a hledal jsem náplň, která
by přiblížila sortiment mlékárenské
výroby a její kvalitu. Záměr
získal podporu předsedy ČMSM
pana Michala Němce, promysleli
jsme podmínky a pravidla, která
platí zhruba dodnes, navrhl jsem
logo, které platí dodnes, a pravidelné každoroční hodnocení
Mlékárenského výrobku roku mohlo začít. Odborné hodnocení
garantoval doc. Ladislav Čurda z Vysoké školy chemicko-
-technologické prostřednictvím odborných komisí složených
z nezávislých odborníků. Hodnocení výrobků roku převzalo
i několik svazů v potravinářské oblasti. Celá tato akce měla
ambici stát se prestižní záležitostí a také ji využila. Organizaci
Mlékárenského výrobku roku převzal v roce 2009 ČMSM
a Ing. Jiří Kopáček dal akci úroveň a publicitu. Snad toto hodnocení
výrobků přispělo také k soutěživosti mezi výrobci v sortimentu
a kvalitě."
Ing. Václav Bárta, MILCOM servis a. s.
- dlouholetý člen
a předseda odborných hodnotitelských komisí
"Mé dlouholeté zkušenosti
se soutěží 'Mlékárenský výrobek
roku' jsou jen pozitivní. Vnímám
tuto akci nejen jako prestižní
záležitost pro české mlékárenské
výrobce zúčastněné v soutěži,
ale i dobrou prezentaci aktivity
celého našeho oboru. Vždyť každý
rok se tu objeví kolem 50 mlékárenských
výrobků s významným
podílem výrobků úplně nových.
Samotná soutěž byla z mého
pohledu vždy velmi objektivní, zejména nezávislostí, odborností
porotců a také jejich snahou se vždy dohodnout, pokud
se hodnocení paralelních komisí lišilo od stanovených rozdílů.
Zajímavé je také vždy porovnání s hodnocením mediálních
pracovníků. Organizátorům, tedy dříve panu Ladislavu
Liklerovi a dnes Jirkovi Kopáčkovi, se dařilo a daří nadále
dobře utajit výsledky celého hodnocení až do jejich slavnostního
vyhlášení v rámci Dne mléka, takže i pro mě jako člena
poroty je konečný vítěz někdy překvapením, jindy je můj
odhad docela přesný. Celá akce včetně slavnostního vyhlášení
výsledků v reprezentativním prostředí Břevnovského
kláštera, kam se Den mléka po dvou letech opět letos vrátil,
je jistě pro pořadatele velmi náročná a zasluhují určitě velké
uznání. Hlavní odměnou jim i nám všem ale může být především
skvělá propagace mléka a mléčných výrobků, takových
akcí už bohužel náš mlékárenský obor nemá mnoho. Proto se
už teď těším na další ročník 2018."
Roberto Brazzale, Brazzale Moravia a. s.
- prezident společnosti Brazzale Moravia,
která získala v letošní soutěži za výrobek Cri Cri
cenu za absolutní vítězství
"Mlékárenský výrobek
roku je prestižní soutěž, která
nám umožňuje porovnávat naše
výrobky s výrobky naší konkurence
na základě posudku poroty
složené z odborníků. Je pro nás
dalším podnětem pro to, abychom
se snažili stále zlepšovat a vyvíjet
nové výrobky vysoké kvality, protože
kvalita je pro nás zásadní.
Navíc je úspěch v této soutěži důležitým
marketingovým nástrojem,
který nám pomáhá lépe komunikovat vysokou kvalitu našich
výrobků zejména přímo v našich obchodech, ale nejen tam.
Věřím, že soutěž jako taková pomáhá také propagovat konzumaci
mléčných výrobků v české populaci obecně."
Ing. František Kruntorád, CSc., vydavatelství AGRAL s. r. o.
- dlouholetý mediální partner soutěže
a člen hodnotitelských komisí
"Je pro mne nesmírnou
profesní i osobní ctí být u soutěže
'Mlékárenský výrobek roku'
a každoročního sešlosti mlékařů
'Den mléka'. Nejen díky možnosti
ochutnat novinky a sledovat trendy,
kam mléčné výrobky směřují. Víc
vnímám lidskou stránku této akce,
kterou Láďa Likler před lety vymyslel
a dovedl na správnou cestu
každoroční pravidelnosti a v níž
Jirka Kopáček směle pokračuje.
Setkání lidí ze stejného oboru vidím jako nezbytné, a i když se
dnes více komunikuje virtuálně, podání ruky a vzájemná beseda
je nenahraditelným zdrojem vzájemnosti. A to nejen mezi mlékaři
samými, ale i s pozvanými hosty. K samotné soutěži o nejlepší
mlékárenský výrobek však vidím za nezbytné poznamenat,
že je padesátka přihlášených výrobků málo. Myslím si, že by
měly jednotlivé mlékárenské podniky přidat a pak by i získaná
vítězství v jednotlivých kategoriích měla ještě větší váhu. Naše
výrobky mají opravdu vysokou úroveň a jejich prezentace v této
prestižní soutěži může přinášet výrobcům poměrně 'snadný',
ale zejména přesvědčivý marketingový argument."
A co říci na závěr?
Soutěž o titul "Mlékárenský výrobek roku" nepochybně
svůj význam má a já si osobně myslím, že je to význam skutečně
veliký. Někdy mi je líto, že se někteří výrobci do soutěže nepřihlásí,
jednoduše proto, že v minulém roce jejich výrobky neuspěly. A to
je škoda. I zde jako v jakémkoliv jiném "sportovním klání" platí,
že "není důležité vyhrát, ale zúčastnit se" a koneckonců z průměrných
padesáti ročně přihlášených výrobků prostě nemůže
být padesát vítězů. To prostě nejde. Osobně jsem přesvědčen,
že odborné hodnocení v této soutěži je maximálně objektivní
a spravedlivé, vždyť o vítězích rozhodují vždy dvě zcela nezávislé
hodnotitelské poroty, nad kterými dohlíží ještě třetí departážní
komise v případě, kdyby povolené rozdíly mezi skupinami porotců přesáhly povolenou mez. To se však stává maximálně
u 1-2 výrobků ročně. A pak musím z vlastní zkušenosti potvrdit,
že rozdíly mezi výrobky jsou někdy tak minimální, že vítěz
získá své prvenství i s určitým podílem štěstí a od výrobku na
pozici "bramborové medaile" ho dělí třeba jen několik málo
bodů. Pravdou opravdu je, že v soutěži byly vždy jen ty nejlepší
"skvosty" našich mlékařů a já jsem byl pyšný, jak skvělé mlékaře
u nás máme.
To, co však ne vždy dobře umíme, je sdělit tato pozitiva
spotřebitelům a přesvědčit je právě o tom, aby při nákupu zvolili
"českou volbu". Mám upřímnou radost, když vítězové využívají
svých ocenění a informují o nich spotřebitele. Například
loňský absolutní vítěz soutěže, plísňový sýr Olmín z Olma,
a. s., byl v tomto případě tím nejlepším vzorem. Nejenom,
že získal jedno z nejvyšších bodových ohodnocení v soutěži
vůbec (98,8 bodu z celkových 100 možných), ale logo Mlékárenského
výrobku se záhy objevilo na obalech a v reklamních
upoutávkách, v hlavních vysílacích časech, a v televizi
jsem slyšel a viděl komunikovat tento úspěch divákům skoro
dnes a denně. A takto by to mělo být, aby se právě tyto pozitivní
informace dostávaly lidem do povědomí. Podobně své
úspěchy komunikuje i společnost Brazzale Moravia a. s., která
v minulých letech posbírala v soutěži již také nejedno ocenění
a letos se jejich unikátní sýrový snack Cri Cri stal absolutním
vítězem. Úspěšní v podobné komunikaci spotřebitelům jsou
také Polabské mlékárny a. s. a Choceňská mlékárna s. r. o., ale
u některých vítězů není takovýto postup vždycky pravidlem.
Soutěž o "Mlékárenský výrobek roku" tedy v České
republice žije a do budoucna se jistě bude i nadále pozitivně
vyvíjet. Je to jakási "výkladní skříň" našeho mlékárenství a za
její naplňování je potřeba našim mlékařům upřímně poděkovat.
Chci věřit, že se do budoucna tyto udělované ceny
stanou i jakousi prestižní nálepkou v očích spotřebitelské
veřejnosti a že i tato aktivita bude přispívat nejenom ke zvyšování
domácí spotřeby mléka a mléčných výrobků, ale rovněž
k dalšímu rozvoji našeho mlékárenství.
Převzato z Potravinářské revue.