Jaké jsou dopady ruského embarga na samotný trh sýrů v Rusku

V souvislosti s implementací propagačního programu "Kvalitní evropské mléčné výrobky", které Českomoravský svaz mlékárenský realizuje v Rusku, jsem mohl za poslední tři roky na vlastní oči pozorovat změny ruského trhu s mléčnými výrobky, a zejména pak změny na zdejším trhu sýrů.

V roce 2013 a počátkem roku 2014 jsem se přesvědčil, že Rusko je země s téměř nevyčerpatelným, a tedy velice slibným spotřebitelským potenciálem, co se týče mléčných výrobků, a především pak sýrů. Rusové mají sýry rádi, ale již tehdy to pro ně byla poměrně drahá potravina, protože domácí velmi omezená nabídka nestačila pokrýt poptávku a dovoz zejména z Evropské unie byl pro "běžné" spotřebitele poměrně drahý. Přesto o tento trh soutěžily jak globální společnosti, tak i další významní výrobci sýrů, zejména z Evropské unie.

Ruský trh se sýry byl vnímán jako velmi slibný, s trvale rostoucím potenciálem. Na tomto vývoji se podílela také Česká republika, a zejména sýry z Madety a společnosti skupiny Interlacto Group se postupně stávaly oblíbenými mezi ruskými spotřebiteli. V posledních letech se "miláčkem spotřebitelů" staly zejména modré sýry, a proto právě pro Jihočeskou Nivu se na ruském trhu rýsovaly zlaté časy.

Ale to vše platilo bohužel jen do 6. srpna 2014, kdy prezident Ruské federace Vladimír Putin rozhodl o uvalení embarga na dovoz potravin coby ruské odvetě na evropské sankce vůči Rusku. Vyhlášený zákaz dovozu se týkal ovoce, zeleniny, masa, ryb, mléka a dalších mléčných produktů z Evropské unie, Norska, USA, Kanady a Austrálie. Již dříve z důvodů rusko-ukrajinského konfliktu byly Ruskem zastaveny také obchodní vztahy s Ukrajinou.

V následující tabulce je znázorněn trh sýrů v Rusku od roku 2010 do roku 2014 (údaje za loňský rok ještě nebyly zveřejněny). Z tabulky je patrný významný propad dovozu za rok 2014 (-30,8 %). Zde je potřeba si uvědomit, že v tomto roce se sankce týkaly pouze období 5 měsíců. Odhaduje se, že v roce 2015 byl propad dovozu sýrů daleko vyšší, a to přibližně -70%.

Z evropských zemí ovlivnilo ruské embargo nejvíce Nizozemí, Německo a Finsko, kde znamenaly ruské sankce v roce 2014 až 60% pokles vývozu do Ruska. Významně byly ovlivněny rovněž pobaltské země, pro které představovalo Rusko jejich tradiční exportní destinaci. Celkový export sýrů z EU do Ruska se v roce 2014 snížil o 48 %.

Ukrajinský export sýrů do Ruska, který představoval obvykle 85 % celkového vývozu, se náhle snížil o 75 %, což Ukrajinu vyřadilo ze světové TOP-10 exportérů sýrů.

Vzhledem k tomu, že USA nebyly v minulosti významné v oblasti exportu sýrů do Ruska, uvalené embargo je nijak zvlášť nepoškodilo.

I když se ruský dovoz sýrů již v roce 2014 celkově snížil o 30 %, zůstalo přesto Rusko největší dovozní destinací světa pro sýry. Tradiční dovozce, zejména z Evropské unie, zde totiž částečně zastoupilo Bělorusko, které zvýšilo svůj export do Ruska o 20 %.

V dovozu si také polepšilo Švýcarsko, na které se embargo nevztahuje, nicméně při ceně švýcarských sýrů, které jsou dané vysokou cenou základní suroviny v této alpské zemi, jsou tak jako tak z pohledu ceny švýcarské sýry pro ruského spotřebitele jen stěží dostupné.

Dalším úspěšným dovozcem bylo až do listopadu 2015 také Turecko, ale po sestřelení ruského letadla tureckými ozbrojenými silami nad tureckým územím byl i této zemi ruský trh jednou pro vždy zapovězen.

Novými příchozími se vedle Běloruska dále staly státy Jižní Ameriky, zejména Argentina a Uruguay, takže dnes na ruském trhu objevíte i některé evropské značky, např. Milkana, ovšem z jihoamerické produkce. V ruských supermarketech můžete nakoupit rovněž bílé sýry ze Srbska nebo různé sýry z Egypta a Íránu, ale také sýry z některých bývalých sovětských republik, např. z Arménie. Sortiment i množství je však velmi omezené a rovněž jejich "kvalita" odpovídá spíše "sýrařské kultuře" těchto "exotických" destinací.

Ruský trh se sýry tedy velmi silně utrpěl a dopady embarga zasáhly v konečném důsledku také Rusko samotné. Nejde jenom o to, že sýry jsou zde dnes téměř nedostatkovým zbožím, protože se omezil výběr a výrazně se zvýšily ceny (a to nejenom kvůli omezené nabídce, ale také kvůli dalšímu propadu ruského rublu), ale tento defi cit rovněž významně ovlivnil jejich celkovou kvalitu.

Celá řada bývalých ruských dovozců sýrů musela na sebe vyhlásit bankrot (např. společnost OOO Agro). Někteří zahraniční hráči, kteří v Rusku rovněž vyrábějí, se snaží o zvyšování lokální výroby (např. společnosti Hochland a Valio), ale i to je zase limitováno dostupným objemem kvalitní mléčné suroviny, která prostě chybí. Výrobu zvýšily také ruské společnosti, jako je Prosto, Moloko, Milkom či Laktika a další, které navýšily až o 30?40 % svoji původní produkci, ale ani toto nestačí pokrývat vysokou poptávku a požadavky zákazníků. Kromě nedostatku tzv. "sýrového mléka" je tu také významný nedostatek moderních zařízení a technologických sýrařských celků, který rovněž limituje výrobu požadovaného objemu prémiových sýrů. Pak je tu ale ještě defi cit technologického know-how, tedy sýrařských dovedností osob účastnících se na vlastní výrobě. Řada výrobců se bohužel také často dopouští falšování, když ve výrobě používá rostlinný tuk a jiné náhražky a své analogové výrobky označuje jako sýry. Nutno poznamenat, že analogy, kterými je dnešní ruský trh skutečně zaplaven, nemají spotřebitelé příliš v oblibě, ale často s ohledem na skutečnost, že nic jiného v prodeji stejně není, i takovéto zboží nakupují.

Zajímavostí je, že nejméně bylo embargem postiženo tavírenství a tavené sýry jsou na trhu poměrně dobře zastoupeny, a jejich výroba v roce 2014 dokonce stoupla o přibližně 5 %. I když i zde si musíte dát pozor na analogy.

Nejvíce embargem zasaženou kategorií sýrů byly sýry měkké a plísňové, jejichž sortimentní a množstevní nabídka klesla na pouhých 40?50 %, v případě polotvrdých a tvrdých sýrů, kde se lokální výroba zvýšila, představuje celkový propad množství přibližně 13 %. Ale to jenom v případě, že nebudeme uvažovat analogy, jinak i zde bude propad daleko vyšší.

Pokud se týká cen, tak už v roce 2014 stouply ceny sýrů v průměru o 16 % a v důsledku oslabování rublu v loňském roce docházelo k dalším cenovým nárůstům. V důsledku embarga tedy nastal dominový efekt napříč geografi ckými oblastmi a kategoriemi sýra. Dovozci se snaží najít alternativní trhy s převisem nabídky, což má zase za následek, že v exportujících zemích dochází ke snižování cen sýrů s cílem prodat přebytečné zásoby na domácím trhu. Například u pobaltských sousedů Ruska, tedy v Lotyšsku, Litvě a v Estonsku, došlo po uvalení embarga k navýšení spotřeby polotvrdých a tvrdých sýrů o 5 % vzhledem k významnému snížení jejich cen na domácím trhu. Vyšší spotřeba přírodních sýrů zase vyvolala snížení spotřeby sýrů tavených, a výsledkem je tedy i změna ve spotřebitelských preferencích.

Přes značný negativní dopad ruského embarga na trh sýrů zůstává dlouhodobý výhled vývoje globálního trhu poměrně příznivý a stejný trend se předpokládá i v samotném Rusku. Skandinávský koncern ARLA dokonce uvedl ve své výroční zprávě za rok 2014 poznámku, že "...zákaz dovozu na ruský trh může být příležitostí k posílení naší spolupráce s našimi ruskými partnery...", což nabízí spoustu dalších otázek, jak se budou (muset) globální hráči v této situaci do budoucna chovat.

Jisté je, že embargo trvá, v loňském roce bylo po potvrzení evropských sankcí vůči Rusku opět prolongováno o jeden další rok a pozorovatelé se vyjadřují v tom smyslu, že se v roce 2016 ze strany Ruska určitě nic nezmění. Na Světovém mlékárenském summitu IDF konaném v září 2015 v litevském Vilniusu prohlásil ruský mlékařský novinář Michael Miščenko, ať se svět připraví na to, že embargo rozhodně neskončí dříve než v roce 2018. Odůvodnil to zejména tím, že teprve v tomto roce proběhnou v Rusku příští prezidentské volby a současný ruský prezident ze své současné pozice prý rozhodně neustoupí. Navíc obhajoval ruský zákaz dovozu jako velice prospěšný pro samotné Rusko, protože prý znamená významnou příležitost pro rozvoj ruského mlékárenství a nutné investice v sektoru, které se musejí uskutečnit. Západnímu světu pak ve svém vystoupení vzkázal, že pokud chce opět vstoupit na ruský trh, tak ať Rusku nabídne své investice a začne zde působit lokálně. To je ale ještě dlouhý příběh, nebo spíše "přání otcem myšlenky", a tak se v dohledné době nějaké významné změny na ruském sýrovém trhu pravděpodobně zatím nedočkáme.

Převzato z Potravinářské revue.