V rámci konference Ingrovy dny proběhla 28. února 2013
v zaplněné aule Mendelovy univerzity (regulérně zapsaných
bylo 227 hostů) akce nazvaná Den s mlékem na MENDELU.
Letos proběhl již třetí ročník této akce, a to opět pod záštitou
projektu OPVK "Komplexní vzdělávání lidských zdrojů
v mlékařství" (CZ.1.07/2.3.00/09.0081).
Tento projekt,
spolufinancovaný Evropskými sociálními fondy a státním
rozpočtem České republiky, byl loni k 30. září ukončen, ale
v rámci udržitelnosti projektu se počítá i v dalších letech
s akcemi pořádanými pod jeho záštitou. Přípravy i samotného
moderování akce se ujali koordinátorka projektu
OPVK docentka Květoslava Šustová společně s managerem
projektu a hlavním organizátorem Ingrových dnů
Ing. Miroslavem Jůzlem (oba z Ústavu technologie potravin
Mendelovy univerzity v Brně). V úvodní přednášce přijela
prezentovat paní docentka Milada Plocková z ústavu Mléka,
tuků a kosmetiky VŠCHT v Praze novinky v mikrobiologii
mléka a mléčných výrobků. Zazněly zde informace o legislativních
požadavcích na kontrolu mikrobiální kvality
syrového mléka, o nových metodách sledování, ale také
o nových kmenech mikroorganismů využívaných v mlékárenských
technologiích včetně informací o tom, jakým
složitým procesem prochází tyto kmeny, než je povoleno je
využívat v potravinářství. Paní docentka také reagovala na
nejnovější dezinformace týkající se údajného rizika vzniku
trombózy konzumací jogurtů.
Akce je hojně navštěvována
Pan děkan AF prof. Zeman
Docentka Zdeňka Panovská z Ústavu analýzy potravin
a výživy VŠCHT v Praze přednesla referát o nových
směrech v senzorickém hodnocení mléka a mléčných
výrobků. Zaměřila se také na informace o metodách statistického
zpracování zjištěných dat a o tom, jakým způsobem
jsou školení odborní hodnotitelé a jak jsou testovány
jejich senzorické schopnosti. Přednáškou o přímém prodeji
mléka, o potenciálních rizicích konzumace syrového
mléka a zajištění bezpečnosti suroviny mlékárenským
ošetřením navázala na předřečníky paní docentka
Bohumíra Janštová z Ústavu hygieny a technologie mléka
VFU Brno. Příspěvek s lehce provokativním názvem
(Senzorická kvalita tekutých mléčných výrobků na našem
trhu - aneb jaké mléko pít?) prezentovala docentka Lenka
Kouřimská z Katedry kvality zemědělských produktů ČZU
v Praze. Mluvila o metodách hodnocení senzorické kvality
tekutých mléčných výrobků i o výsledcích jejich výzkumů
věnovaných problematice změn senzorické kvality mléka.
Zakladatel a správce sbírky Ladislav Likler a paní docentka
Šustová
Účast přesáhla 200 studentů
Mimo jiné také uvedla např. zajímavé výsledky sledování
rozdílů kvality mléka konvenčního a ekologickéhozemědělství či rozdílné vnímání chuti mléka našimi
a zahraničními studenty.
Polední přestávku vyplnila posterová sekce, kde bylo
možné si prostudovat 16 příspěvků věnovaných výzkumu
v oblasti kvality mléka a mléčných výrobků. Účastníci
mohli přestávku využít také k ochutnávce mléčných
výrobků z mlékárny ve Valašském Meziříčí. Představitelům
této mlékárny patří poděkování za ochotu a vstřícnost
s jakou dodali na Mendelovu univerzitu v Brně vybraný
sortiment jejich mléčných výrobků k degustaci.
Po přestávce vystoupila docentka Šustová (MENDELU)
a shrnula význam a množství vitamínů obsažených v mléce
a jakým způsobem snižují obsah některých vitaminů
v mléce způsoby tepelného ošetření mléka. Podtrhla především
fakt, že ani při UHT záhřevu není snížen obsah vitaminů
v trvanlivém mléce o více než o 10 %. Inženýr
Kopáček z Českomoravského svazu mlékárenského
povyprávěl zajímavosti o výrobě sýra Camembert. Tento
významný sýr s bílou plísní na povrchu, na rozdíl od jiných
sýrů, má výrobu spolehlivě datovánu od roku 1791, tedy
letos vzpomínáme 222 let Camembertu. Následně docentka
Eva Samková (Katedra veterinárních disciplín a kvality
produktů, JČU v Českých Budějovicích) předvedla některé
nové mlékařské publikace pro širší odbornou veřejnost,
včetně úplně nového čtyřdílného edukativního DVD
s názvem Mlékařství, které je výstupem projektu
"Komplexní vzdělávání lidských zdrojů v mlékařství".
Prezentovala také nově napsanou knihu "Mléko: produkce
a kvalita", na jejímž vzniku se významně podílela a jejíhož
sepsání se účastnila i řada dalších předních mlékařských
odborníků z České republiky. Den s mlékem na Mendelu
uzavřela Ing. Táňa Lužová, Ph.D. z Ústavu technologie
potravin Mendelu informacemi o svých zkušenostech ze
stáže v laboratoři Rikilt v Nizozemsku.
Rozmanitost etiket
Dva dny před konáním této akce tj. 26. února proběhlo na
Mendelově univerzitě v Brně slavnostní otevření výstavy
sýrových etiket "222 let Camembertu", která trvala do
26. března. Výstavu, zahrnutou pod Ingrovy dny, pořádal
Ústav technologie potravin AF Mendelu společně s Klubem
přátel sýrů. Letošní výstava sýrových etiket navazovala na
předchozí výstavy pořádané na Mendelově univerzitě, a to
na výstavu "Fauna a flora na sýrových etiketách (2010)
a "101 let tavených sýrů" (2012). Samotná sbírka sýrových
etiket, ze které byly etikety k sýru Camembert tematicky
rozděleny na padesáti tabulích, čítá v současné době na
209 540 kusů a je největší světovou sbírkou.
Pod záštitou
Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Mendelovy univerzity v Brně proběhlo zahájení výstavy
v přízemí budovy fakulty. Vernisáž výstavy zahájil
spectabilis pan děkan prof. Dr. Ing. Libor Grega. Úvodní
slovo k výstavě pronesl zakladatel a správce sbírky předseda
Klubu sběratelů kuriozit pan Ladislav Likler. Při zahájení
výstavy sýrových etiket mohli návštěvníci ochutnat sortiment
francouzského sýru Camembert. Za to je potřeba
poděkovat francouzské společnosti Bongrain.
U potravinářských výrobků je velmi často obtížné určit
dobu jejich vzniku. Sýr Camembert je výjimkou. V roce
1791 první sýr tohoto typu vyrobila Marie la Fontaine
Harel z vesničky Roiville v Normandii. Jak vypadala
Madame Harel se ve skutečnosti asi nikdy nedozvíme, ale
tato sýrařka je častým motivem sýrových etiket. Dokonce
má i sochu, která byla díky americkým mecenášům z řad
400 zaměstnanců sýrárny Borden v Ohiu (USA) v roce
1955 na místě původního umístění opět odhalena, protože
byla během druhé světové války zničena. I když se v některých
písemných zdrojích udává mnohem starší letopočet
první zmínky o tomto sýru (1708), nebo existují i pochyby,
zda Madame Harel za doby francouzské revoluce ve vesnici
Camembert vůbec žila, je přesto považována za ženu,
která dala světu Camembert. Originální sýr Camembert de
Normandie získal certifikát A.O.C. v roce 1983 a A.O.P.
v roce 1996. I když je vyráběn po celém světě, pouze ve
Francii může nést toto označení. Za rok výroby se tak
považuje letopočet 1791 a ve Francii proběhly v roce 1991
velké oslavy tohoto sýra s bílou plísní. Největším
výrobcem tohoto typu sýra je po Francii Německo. Je zajímavé,
že v bývalé NDR se Camembert vyráběl v neuvěřitelném
počtu 56 sýráren. Oproti tomu ve Velké Británii se
tento sýr takřka nevyrábí, je známa pouze omezená produkce
na jedné malé farmě. Sýry camembertského typu
jsou vyráběny především v evropských zemích, ale na
výstavě jsme se mohli setkat i s etiketami ze všech kontinentů,
tedy s výjimkou Antarktidy. Prezentaci o historii
a výrobě tohoto sýru najdete na webových stránkách sbírky
http://laktoscollection.cz/.
Doprovodnou akcí k Ingrovým dnům byl v pátek 1. března
workshop, na kterém se sešli milovníci brambor
a mléčných výrobků, aby ohodnotili stolní hodnotu šesti
vybraných odrůd a při velmi přátelském posezení probrali
možnosti popularizace konzumace mléka a pokrmů, které
se k němu nabízí.
Všechny vzpomínané akce mají za cíl přispívat k popularizaci
mléka a mléčných výrobků, ke zvýšení zájmu studentů
o mlékárenský obor, ke zvýšení vzdělávání v dané
oblasti a k objektivní informovanosti spotřebitelů.
Podrobnější informace lze nalézt na webových stránkách
projektu www.mlekarstvi.cz.
Seminář Ingrovy dny se v průběhu let přetransformoval
do podoby regulérní konference s řadou dalších doprovodných
akcí, zabývajících se jakostí potravin a surovin
v nejširším měřítku - jakostními znaky a jakostními charakteristikami,
složením a vlastnostmi, nutriční a senzorickou
jakostí, kulinárními a technologickými vlastnostmi
a mnoha dalšími. V příštím roce bude kulaté výročí konference
o jakosti potravin, setkáme se v Brně při této
příležitosti již po čtyřicáté. Pevně věříme, že se při této
příležitosti sejdeme na Mendelu s mlékem, tentokrát již
počtvrté.
Doc. Ing. Květoslava Šustová,
Ph.D. - Ing. Miroslav Jůzl, Ph.D.
Ústav technologie potravin, Agronomická fakulta,
Mendelova univerzita v Brně
Převzato z Potravinářské revue.